|
Důležitým úkolem našich svalů je vytvářet stabilitu a úkol to není opravdu lehký.
Stačí si představit velikost kontaktní plochy základny na pevné zemi (chodidel) a výšku stavby (tělo) na základně. Třeba co má strom nad povrchem, tak minimálně to samé má pod povrchem, aby se udržel a nepadl. Když postavíte kuželku a trochu jí vychýlíte kamkoliv mimo těžiště, tak spadne. My nejsme do země zapuštěni ani milimetr a přesto, když nás někdo vychýlí z těžiště, tak nespadneme. Naše pohybová soustava je bez nadsázky zázrak přírody. Při vychýlení těla mimo ideální těžiště působením gravitace kostra padá k zemi. Musí se tedy zaktivovat svaly, které se vychýlením kostry prodlužují, aby zastavili pád. Jinak padneme k zemi jako ta kuželka. Pokud je naše svalové napětí v rovnovážném stavu, na návratu zpět pracují svým opětovným zkracováním nejenom povrchové pohybové svaly (vnější svaly), ale i hlouběji uložené svaly(vnitřní svaly). Je to tedy méně náročné. V oblasti trupu vnitřním svalům říkáme střed těla. Jsou to bránice, pánevní dno, hlouběji položené břišní a zádové svaly. Aby se naše tělo nemuselo vracet do původního tvaru jenom pomocí síly svalů, vymyslela příroda zajímavý trik. Představte si dlouhý válcovitý balonek. Takové jako se prodávají třeba na pouti. Když balonek ohnete, tak se díky tlaku stlačeného vzduchu uvnitř vrátí do původního tvaru. Představte si, že takový balonek máte uvnitř Vašeho trupu. Jeho povrch tvoří svaly středu těla. A uvnitř není pod tlakem vzduch, ale voda (tělní tekutina a orgány). A pokud je ta voda pod dostatečným tlakem, který vytváří dostatečně tonizované svaly středu těla, se při ohybu náš trup, stejně jako ohnutý podlouhlý balonek, chce navrátit zpět do napřímení. To snižuje potřebnou svalovou aktivitu pro návrat kostry do těžiště a stabilizaci kostry. Náš střed těla, tak jak jsem ho definoval, také dává našemu trupu tvar. Proto pro estetický vzhled a napřímenost trupu je kvalitní zapojení středu těla nezbytné. Stejně jako pro pocit dobré stability. Pokud Vás zajímá, jak efektivně dále posílit střed těla, neváhejte se na mě obrátit.
0 Comments
Pokud je v našem těle rovnovážný stav, ani nevíme, že ho máme. Přesněji řečeno necítíme nekomfort, napětí a bolestivost. V momentě kdy se signály začnou objevovat, náš nervový systém upozorňuje na problém, který je potřeba řešit. Čím je bolestivost větší a dlouhodobější, tím je v našem těle větší nerovnováha.
Samotné nerovnovážné postavení kostry (na které signály upozorňují) způsobuje nerovnovážné svalové napětí. Zastavme se ale na chvíli u kostry a podrobněji u kloubů. Vlivem nerovnovážného postavení kostry je při statické a dynamické zátěži část plochy kloubu přílišně namáhána tlakem. V místě přílišného tlaku dochází od určitého okamžiku k poškozování kloubního spojení. S bolestivostí kloubů můžete naložit buď neinvazivně nebo invazivně. Důsledky poškození kloubu (bolestivost) lze neinvazivně mírnit a v některých případech se kloub časem sám dokáže uzdravit. V případě invazivního zásahu do poškozeného kloubu, pokud dopadne dobře, se dočasně sníží bolestivost a zvýší se použitelnost naší pohybové soustavy. Neřeší ale problém nerovnováhy svalového napětí, nevyřeší tedy podstatu problému. Dostaneme ale více času na řešení nerovnováhy svalového napětí. Dalším zdrojem bolestivosti je bolestivost měkkých tkání pohybové soustavy. Příčina je stejná jako v případě bolestivosti kloubů. Přílišným zatěžováním naše nervová soustava danou měkkou tkáň natolik natonizovala, že se ozývá pocit napětí nebo až bolestivostí. Daná oblast měkké tkáně pohybové soustavy je také mnohem více náchylná k poškození trhem při prudším pohybu. V případě pocitu napětí či bolestivosti pohybové soustavy existují v podstatě tři možnosti. Nedělat nic a počkat až dostane na strukturální poškození(pokud již není). Nebo změnit v běžném životě zátěž Vašeho těla a přestat ho nerovnovážně zatěžovat. Nebo pravidelně do svého života zapojit vhodný kompenzační pohyb a cvičení. |
AuthorDavid Hrdlička Archives
December 2018
|